Příběh mladé mámy
Vyzrála jsem až moc brzy…
Jmenuji se Milada Volfová a jsem maminka dvou dětí a milující partnerka mého snoubence.
Píšu stránky Mili Teri – život mladé mámy, které jsou zároveň zpověď a doufám i motivace pro ostatní, že i z těžkého životního příběhu se dá přejít do normálního, klidného a milujícího života.
Toto je můj příběh:
Neměla jsem lehké dětství. Mým každodenním chlebem bylo násilí, alkohol v rodině a poté život v dětském domově. Tak moc jsem toužila po lásce a rodině, že jsem měla vztah už v 15 letech a v 16 letech jsem porodila mého prvorozeného syna Milánka.
Nebylo to vůbec lehké, ale byla jsem rozhodnutá, že se o syna postarám, že ho budu milovat a ochraňovat. To rozhodnutí bylo jasné hned a nikdy jsem ani na minutu nezalitovala. Můj život byl od začátku zběsilá jízda, vyzrála jsem brzy… Až moc brzy.
Ničeho nelituji, protože má cesta mě přivedla až sem. Mám krásné, zdravé, šťastné děti a milujícího partnera, který je mi oporou a zároveň tatínka s velkým T, který je super tátou oběma mým dětem. Tímto mu děkuji a vážím si toho, že mezi dětmi nedělá rozdíly. To je nade vše. I díky tomu, že mám takovéto zázemí a oporu, mohu podpořit ostatní svým příběhem, zkušenostmi a aktivitami.
Chci pomáhat lidem, ukázat jim realitu. Ukázat, že člověk musí věřit, mít sny a hlavně, že láska k dětem a k sobě sama je to nejdůležitější. Chci být svým dětem tou nejlepší maminkou, jakou dokážu být. Chci pro ně krásné dětství plné drobných radostí z každodenního života, naučit je radovat se i z maličkostí a dát jim dobrý vzor do života.
Vám všem chci říci: „Važme si života. Je to dar a i když máte právě třeba smutné dny, nebo nevíte kudy kam… Tak věřte, že to přejde. Sněte a jděte za svým snem. Protože i ta cesta je cíl a na to nezapomínejte. Všichni kráčíme naší cestou životem, každý jsme důležitý, každý má právo mít svůj životní prostor a být šťastný. Každý z nás je osobnost.“
Nenechte se utiskovat.
A můj návod na život? To se nedá vyjádřit tak snadno, ale je pár bodů, které bych vám chtěla napsat:
Nenechte se nikým utiskovat, máte právo na svůj životní prostor a zároveň ho dopřejte ostatním. Nesuďte nikoho, koho neznáte. Neznáte jeho životní cestu, neprošli jste v jeho botách jeho kamenitou cestou. A tím unáhleným soudem můžete napáchat velké škody, nejednou jsem se s tím sama setkala. Neberte lásku jako samozřejmost.
A to nejdůležitější: začněte u sebe.
Mějte se rádi, važte si sami sebe, pečujte o sebe i své okolí, jen tak můžete mít rádi ostatní a vážit si všeho. Radost dělá radost. Nejsem žádný odborník, ale tohle je přesně to, co otevřelo ty správné dveře mně.
Příběh obyčejné smutné holčičky, která se stala veselou mámou a ženou. A o tom tak ráda píšu. Je to moje realita, moje cesta, zkušenosti, moje radosti, životní prohry i výhry o které se s vámi tak ráda dělím. Děkuji moc za příležitost napsat těchto pár vět. Všem přeji krásný den a dobrá rozhodnutí!
Děkujeme Mili Teri za její článek. V naší rubrice Příběhy zveřejňujeme skutečné osudy a zkušenosti lidí, kteří se nebojí zůstat nad vlivem. Chceš se s námi podělit o ten svůj a inspirovat ostatní? Napiš nám na nadvlivem@gmail.com. Těšíme se!